Prodejem kokosových geotextilií se zabývá dceřinná společnost txi.s.r.o.. V případě zájmu se obraťte na webové stránky www.txi.cz nebo napište na info@txi.cz
Slouží především k prvotní ochraně svahu před smyvem půdních částic. Tím se předchází utvoření erozních rýh na obnaženém povrchu.
Kokosová geotextilie je tvořena z tuhých kokosových vláken spředených do příze, ze které je utkána tkanina různých rozměrů osnov. Tím je dána hustota ok, která spolu s tloušťkou příze určuje gramáž sítě. Oproti jiným přírodním vláknům se kokosová vlákna více stáčí a třepí, což vede k posílení jejich přilnavosti k podkladu. Zároveň se tak zvětší kontaktní plocha, která zadržuje jemné částice půdy. Pod sítí se navíc vytváří příznivé mikroklima pro klíčení semen. Síť tedy pomáhá udržet v počáteční fázi vývoje rostlin tolik potřebnou vlhkost a zároveň umožňuje dostatek přístupu světla. Hlavně však brání splavování semen povrchovým odtokem vody. Toto je důležité zejména při zvýšeném množství srážek v počáteční fázi klíčení rostlin. Následně vytvořená vegetace pak přebírá aktivní úlohu v ochraně půdního povrchu svahu.
Po splnění technické funkce sítě ( cca 3-5 let ) dochází k jejímu přirozenému rozpadu, čímž následně poslouží rostlinám jako přírodní biologické hnojivo. Základní technické parametry: příze ze 100% kokosových vláken, tloušťka vlákna cca 5 mm, světlost oka cca20 - 40 mm při gramáži 700 g / m2 nebo 400 g / m2. Šíře návinu je 1, 2, nebo 4 m a délka 40 či 50 bm v 1 balení. Zboží je dodáváno buď v rolích nebo v balících, kde je síť poskládána tak, aby šla jednoduše rozvinout na požadovanou plochu. Své hlavní uplatnění nachází kokosové sítě především v zajištění čerstvě vzniklých svahů. Pro svou pevnost a odolnost je lze využít i do proudící vody, což rozšiřuje možnost aplikace i při úpravách vodních toků. Použití:
Kokosové rohože | (Nahoru)
Tyto produkty se používají jako filtrační a stabilizační prvky k ochraně půdní vrstvy.Rohož tvoří síťový obal z kokosové příze, který je vyplněn cca 4 cm cupaniny z hrubých kokosových vláken. Tento celek tvoří ideální prostředí pro růst kořenů rostlin a zároveň zajišťuje pevnou, ale vzdušnou ochranu překryté půdy. Vlákna se totiž zakrátko slehnou na půdní povrch a velmi účinně jej chrání před sluncem a vymýváním vodou.
Běžná délka kokosových rohoží je 5m a šířka 1m nebo 0,75m. Rohože jsou baleny v balících po 10 ks, stlačeny a převázány vázací páskou.
Kokosové válce | (Nahoru)
Slouží především k dočasné ochraně břehů, které jsou ohroženy erozí. Tvoří prvotní článek zpevnění svahu a základnu pro další růst rostlin.Kokosová vlákna jsou pod velkým tlakem napěchována do síťového obalu, takže vytvoří pevný, ale zároveň tvarovatelný komponent, který poskytuje vhodné podmínky pro vývoj přirozené vegetace. Kořeny prorostou do hmoty válce a začnou postupně zaplňovat vzniklé místo po rozpadajících se kokosových vláknech. Tím se samovolně vytvoří ochranný val kořenů, který brání další erozní činnosti.
Stabilní délka válce je 3m a váha činí při průměru 20 cm ( 30 cm, 40 cm ) cca 5 kg ( 9 kg, 17 kg ) na běžný metr. Jelikož je síťový obal válce tvořen provázky z kokosových vláken, celý produkt se časem rozpadne na organickou hmotu. Síť může být složena také z PP vláken, která jsou mnohem pevnější a zaručují tak celkovou stabilitu po delší dobu. Vlastní instalace spočívá v pokládce válců a jejich ukotvení do terénu dřevěnými kůly o průměru cca 8 cm a délce cca 1 m. Doporučená vzdálenost mezi jednotlivými kůly by měla být zhruba 70 cm. Další formou ukotvení kokosových válců je obsyp zeminou, štěrkem či kamením. Důležitý požadavek instalace tvoří právě pevné spojení válce s podkladem. Jednotlivé válce je také třeba natlačit co nejvíce k sobě a provázat mezi sebou. Pro vlastní vegetační zpevnění válce je možno využít okolní vegetace nebo lze válce doplnit rostlinami přímo z naší pěstírny. Kromě protierozní ochrany svahů mohou válce také sloužit jako dočasné estetické ohraničení požadovaných míst. Toho se dá využít pro přípravu jednotlivých ploch pavilonů, kde uprostřed ohraničeného prostoru mohou být např. různé substráty.
Login
|
© 2004, Jiří Hron
|